Mezinárodní smlouvy
Patentové právo je takřka napříč celým světem upraveno mezinárodními dohodami, kterými se jejich členské státy řídí a včlenili je do svých národních zákonů. Patent Cooperation Treaty – Smlouva o patentové spolupráci – PCT sdružuje již 148 členských států, pomocí níž lze především získat 1 a půl roku navíc pro rozhodnutí o další ochraně v jednotlivých zemích.
Evropská patentová úmluva – European Patent Convention – EPC, která má v současné době 36 členských států, tedy více než Evropská unie, umožňuje udělení patentu získat na základě jediného řízení. Až teprve po udělení evropského patentu je třeba se starat o patenty v každé zemi zvlášť.
Nejstarší mezinárodní smlouvou upravující patentové právo je Pařížská unijní úmluva – Paris Convention, která dala vzniknout tzv. prioritní lhůtu, díky které dnes běžně užíváme práva přednosti pro podání téhož vynálezu v jiných zemích o rok později.
Patentovatelnost vynálezů
Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné.
Tolik citace z patentového zákona, kterou všichni tak rádi opakují, ale nikdo Vám ji pořádně nevysvětlí.
V podstatě patent můžete získat na objev, který umíte využít. Tak například, z neznáme exotické rostliny izolujete neznámý alkaloid. Takže máte nový objev. Můžete jej publikovat v Nature a zařadit se mezi uznávané vědce, ale to je tak asi všechno. Nebo si tento významný objev zatím necháte pro sebe a třeba čistě náhodou zjistíte, že tento alkaloid na sebe převrhla kočka s bakteriálním onemocněním kůže a zázrakem se uzdravila. A tak nové, vysoce učinné a ještě ke všemu přírodní antibakteriální léčivo je na světě. A teď už máte to využití a můžete běžet na patentový úřad.
Nepatentovaný produkt čeká na zloděje jako nové auto na ulici s klíčky v zapalování
Listina přisuzující monopol na užívání technického řešení jeho majiteli
Co je prioritní právo, jak se vlastně píší patentové nároky a jak dlouho ten patent vlastně platí.
