Novost

Vynález se pokládá za nový, není-li součástí stavu techniky.

Obecně řečeno, stav techniky odkazuje na veškeré relevantní technické znalosti, které jsou veřejnosti kdekoli ve světě k dispozici před datem podání příslušné přihlášky patentu. Stav techniky zahrnuje mimo jiné patenty, přihlášky patentů a veškerou možnou nepatentovou literaturu.

Legislativa popisuje jako stav techniky vše, k čemu byl přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, umožněn přístup veřejnosti písemně, ústně, užíváním nebo jiným způsobem.

Při hodnocení novosti jsou tedy klíčovými pojmy:

  • právo přednosti (priorita)
  • stav techniky

Právo přednosti vzniká přihlašovateli podáním přihlášky u Úřadu průmyslového vlastnictví nebo na základě práva přednosti podle mezinárodní smlouvy (Pařížská unijní úmluva – PUÚ, 1883).

Pařížská unijní úmluva říká, že ten, kdo podá přihlášku vynálezu, užitného vzoru, průmyslového vzoru, ochranné známky v kterékoli z unijních zemí (členské země úmluvy), má v rámci stanovené lhůty (tzv. prioritní lhůty) právo přednosti (unijní prioritu) při podání přihlášky v ostatních zemích před každým pozdějším přihlašovatelem stejného předmětu. Unijní priorita činí pro patenty a užitné vzory 12 měsíců a pro průmyslové vzory a ochranné známky 6 měsíců. Obsahem prioritního práva je, že pozdější přihláška podaná stejným přihlašovatelem, nepozbývá účinnosti skutečnostmi, které nastaly v průběhu prioritní lhůty (období mezi podáním první přihlášky a podáním přihlášky v zemi, kde se priorita uplatňuje), jako zejména jinou přihláškou, uveřejněním vynálezu nebo jeho užíváním.

Stav techniky

Stav techniky tvoří vše, k čemu byl přede dnem, od něho přísluší přihlašovateli právo přednosti, umožněn přístup veřejnosti písemně, ústně, užíváním nebo jiným způsobem. Stav techniky tedy zahrnuje jakékoliv informace (poznatky), které se staly dostupnými veřejnosti (neomezenému okruhu osob) písemným nebo ústním podáním, užíváním, veřejným předvedením, vystavením, přednesením nebo jakýmkoliv jiným způsobem před datem práva přednosti přihlášky vynálezu, a to jak v ČR, tak v zahraničí.

Pramen informací (poznatků) se považuje za dostupný neomezenému okruhu osob ode dne, kdy se kterákoliv osoba mohla seznámit s tímto pramenem informací. Není nutné, aby se kdokoli skutečně seznámil s pramenem, je dostačující, že tato samotná možnost existovala. Proto se nehovoří o „známosti“ odpovídajících údajů, ale o jejich dostupnosti. Zejména tiskoviny se pokládají za dostupné ode dne jejich předání do prodeje (třebaže nebyl ani jediný výtisk prodán) nebo ode dne, kdy byly prokazatelně dostupné návštěvníkům knihovny (třebaže daný výtisk nebyl použit ani jedním čtenářem). Analogicky se řeší otázka dostupnosti dalších písemných pramenů informací, včetně výkresů, výzkumných zpráv, prospektů, rukopisů atd.

FacebookLinkedinYouTube